Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zlatý věk pohlednic ve Žďáře

Přelom 19. a 20. století bývá často nazýván zlatým věkem pohlednic. V posledním desetiletí devatenáctého století začali pohlednice vydávat i první nakladatelé ve Městě Žďáře a Zámku Žďáře. Na lícové straně pohlednic (tehdy dopisnic) se začaly objevovat obrázky s různými pohledy na město.

03-018_1903.jpgVydání prvních žďárských pohlednic je datováno do let 18971898. Vydala je místní nakladatelka Matylda Šašková a ve vydávání pohlednic pokračovala až do roku 1905. V letech 18991901 vydával ve Žďáře pohlednice také Jan Doležal fotograf amatér, redaktor a lesnický spisovatel.

Ve vydávání pohlednic se žďárskými motivy pokračoval po Matyldě Šaškové její synovec Jan Toman, který měl ve Žďáře tiskařskou koncesi. Tomanova tiskárna vytiskla řadu pohlednic s náměty Města Žďáru a Zámku Žďáru a od 20. let dvacátého století vydávala tiskárna i první fotopohlednice. Další významným nakladatelem pohlednic Žďáru byl v letech 19051914 žďárský fotograf Ladislav Koloušek.

Začátkem dvacátého století vydávalo pohlednice se žďárskými motivy také papírnictví Martina Bosnera, od něhož převzal podnik kolem roku 1910 jeho syn Jan Bosner, který ve vydávání pohlednic pokračoval. V období mezi světovými válkami začal Jan Bosner vydávat i fotopohlednice. Od konce 30. let vydávalo fotopohlednice též papírnictví Antonína Havla.

V prvních desetiletích dvacátého století vydávali ve Žďáře pohlednice i další místní nakladatelé, např. Alois Leopold, Čeněk Švastal, Jan Liml, F. Landsman, Vincenc Fiala a Mořic Bergmann.

Jan Bosner a Jan Toman jsou považováni za největší vydavatele žďárských pohlednic první poloviny 20. století. Největším vydavatelem fotopohlednic Žďáru v letech 19191935 byl žďárský fotograf Vojtěch Pokorný. Jeho živnost převzal roku 1935 nejznámější žďárský fotograf Vilém Frendl, též autor několika fotopohlednic.

03-029_1918.jpgPohlednice pro žďárské nakladatele vyráběli různí tiskaři. Největší podíl na tisku žďárských pohlednic měla především tiskárna Jana Floriána Šaška a Františka Frgala "Šašek & Frgal" ve Velkém Meziříčí, kterou roku 1903 převzal Alois Šašek, syn J. F. Šaška. Dále se na výrobě pohlednic podílely tiskárny J. Slovák v Kroměříži, Antonín Odehnal v Brně, Zdenek Binko v Praze a T. Loukota v Praze. Ve 30. a 40. letech vyráběla pohlednice také firma Vomáčka Pardubice. Od roku 1932 vydávala a tiskla fotopohlednice především tiskárna Fototypia Vyškov. Pro žďárské nakladatele Matyldu Šaškovou a Ladislava Kolouška tiskl pohlednice také přední evropský litografický závod Karel Schwidernoch a synové ve Vídni.

Pohlednice Žďáru vydávala i nakladatelství působící mimo Žďár, např. Rudolf Skopec ve Velkém Meziříčí, V. Hlavatý v Brně, Neubert na Smíchově, Artia v Praze, C. Zöhling ve Vídni, a další.

Díky mnoha vydaným žďárským pohlednicím si mohou pamětníci zavzpomínat na doby dávno i nedávno minulé. Především mladší z nás mohou vidět, jak moc se na vzhledu města podepsala socialistická léta spojená s "moderní" výstavbou a bouráním původních starých částí města a celé východní části náměstí.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA